Našla jsem poklad
Jako úplně malinká holčička jsem pomáhala vykrajovat a nebo plnit formičky, ale vlastně si to moc dobře nepamatuji. V paměti mám jen starožitnou váhu se zobáčky a dvěma miskami, a malou dřevěnou krabičku se závažíčky, s kterými jsem si hrozně ráda hrála.
Moje babička byla cukrářka od pánaboha. Každoročně pekla na dvacet druhů cukroví, jeden kousek jako druhý. Sedávala jsem na malé židličce a dívala se, jak na té krásné staré váze odvažuje každou jednotlivou kuličku těsta, kterým potom naplní formičku. Jak malým štětečkem nanáší sladkou polevu a pečlivě zdobí každý kousek. Jak hotové cukroví opatrně rovná do krabic a prokládá vánočními ubrousky. Pekla nejen pro nás, ale i pro paní doktorku, pro jednu sousedku, pro druhou sousedku... Čím víc se blížily Vánoce, tím víc byl náš byt zavalen krabicemi s hotovým cukrovím, které vonělo tak pronikavě, až mi to bylo nepříjemné, v kuchyni bylo stále větší vedro, stále napjatější dusno, a já s postupem let začala z kuchyně utíkat, stejně jako táta s dědou, a předvánoční cukrářské šílenství sabotovat.
To mi vydrželo opravdu spoustu let. Odstěhovala jsem se do jiného bytu, stala se přebornicí v objednávání hotového vánočního cukroví a myslela si, že jedinou památkou na babiččino sladké království je váleček na nudle, který jsem si z její kuchyně vzala s sebou.
Dlouholetá averze k domácímu pečení se postupně vytratila do neznáma a s přítelem jsme se vloni rozhodli, že zkusíme nějaké cukroví upéct sami. Začala jsem obcházet obchody s kuchyňskými potřebami a nestačila se divit, jak chabá je nabídka formiček a vykrajovátek, jak ubývá hezkých tvarů, které se mi vynořily z hlubin paměti, kolik přibylo zbytečných sobů a Santů. Nekoupila jsem nic a vlastně jsem udělala dobře, protože všechno dopadlo úplně jinak, než jsme plánovali - v listopadu jsme balili a připravovali se na stěhování a celé svátky jsme pak proleželi s virózou.
Před stěhováním jsme museli samozřejmě vyklidit i sklep, ve kterém se toho za dvacet let nashromáždilo docela hodně. Mezi hromadou krabic, navezených do nového bytu, jsem po Novém roce objevila taky ušmudlanou, docela těžkou igelitku.
Když jsem ji otevřela, vysypal se na mě opravdový poklad. Babiččiny formičky a vykrajovátka.
Letos budeme mít voňavé Vánoce. :)
Anna Novacek
Čekání na obra
Už jako malou holčičku mě děda často brával na Ruzyni. Byl to snad nejoblíbenější cíl našich častých výletů z pražského Karlína.
Anna Novacek
Po letech...
Začátkem devadesátých let jsem byla na pionýrském táboře jako praktikantka. Na návštěvu tam přijel syn jednoho z vedoucích se svým kamarádem, oba tehdy byli v prvním nebo druhém ročníku na konzervatoři.
Anna Novacek
Já jsem o tom fakt nechtěla psát...
Myslím, že o válce na Ukrajině píše kdekdo, tak co bych k tomu mohla říct. Ale dnešní návštěva fastfoodu byla asi ta poslední kapka. Sice malá, ale zkrátka pohár přetekl.
Anna Novacek
Máme covid aneb Jak se navyšují čísla
Včera byl na testech můj syn i jeho partnerka. Setkali se s námi v době, kdy jsme díky "propracovanému" trasovacímu systému vůbec netušili, že k nějakému rizikovému kontaktu došlo a měli bychom být opatrní.
Anna Novacek
Máme covid? - II.
V sobotu jsme se dozvěděli, že je jeden z nás pozitivní a druhý negativní. Ale jak dál? Jsou v tom docela zmatky...
Anna Novacek
Máme covid? - I.
Od počátku druhé vlny jsme prakticky izolovaní od okolního světa, takže jsme si mysleli, že se nám onemocnění vyhne. Chyba lávky - přišlo... ale s mnoha otazníky.
Anna Novacek
Lháři, lháři, lháři
Vím, že jsem nejméně tisícíprvá, která píše o "koronakrizi". Jenomže tento víkend mě přesvědčil, že nás ovládly a zhysterizovaly fakt jen lži...
Anna Novacek
O nenávisti, manipulaci a intrikách...
Kdyby to Emma nezažila na vlastní kůži, nikdy by nevěřila, že je něco takového mezi civilizovanými dospělými lidmi vůbec možné. Pořád doufá, že se z toho snu probudí... Už jen proto, že zkrátka schází důvod toho všeho.
Anna Novacek
Už nechci pejska
Před sedmnácti lety jsem si na svém tehdejším partnerovi doslova vyvzdorovala psa. Trvalo mi to mnoho měsíců, než jsem ho přesvědčila, a když konečně souhlasil, ještě tentýž den se Nikki stal členem naší rodiny.
Anna Novacek
Moli válečníci
Někdy počátkem roku se nám doma objevili moli. Nejdřív pár jedinců, kterých jsme se zbavovali plácnutím, ale za pár týdnů jsme boj s nimi začali prohrávat. A to trvá vlastně dodnes...
Anna Novacek
Včera jsem se dívala na rasistický film
Nebudu se vůbec vyjadřovat k zabití černocha bělochem, nebo taky grázla policistou, ani k tomu infernu, které se potom rozpoutalo. Myslím, že názorů bylo dost a dost a není třeba to znovu pitvat.
Anna Novacek
Já se tak stydííím...
Už dlouho jsem nenapsala žádný blog - všechna témata se mi zdála moc negativní... Jestli tohle je pozitivní, nevím. Snad jo, už mi cukají koutky.
Anna Novacek
Nemáš prachy? Oslepneš...
Syn se vrátil od očního lékaře s diagnózou, jejíž název jsem nikdy předtím neslyšela. Obrátila jsem se tedy na Google. To, co jsem našla, mě vůbec nepotěšilo, a další šok mě čekal ve chvíli, kdy jsem klikla na ceník zákroků.
Anna Novacek
Příliš slušní řidiči
Dnes cestou do práce jsem se setkala hned s několika slušnými řidiči. Bohužel s až příliš slušnými řidiči...
Anna Novacek
Kolečko se točí aneb Mimozemšťan trénuje pozemšťana
Zase ten zelenej skřehotavej šmejd. Tentokrát si mě pořádně vychutnal. A přitom jsem u něj chtěla jen nakoupit. Nic víc.
Anna Novacek
Černočerná tma
Tuto sobotu jsem strávila na venkově. Po hrozně dlouhé době. A cestou do Prahy jsem si uvědomila, o co nás velkoměsto okrádá - o tmu.
Anna Novacek
O toleranci i zaťatých diskutujících
V některých reakcích pod svým posledním blogem o maratoncích v Praze, a vlastně i pod jedním starším, o zákazu kouření, jsem byla nařčena z netolerance.
Anna Novacek
Maratonci všech zemí... přerazte si hnáty!
Vím, že název tohoto blogu je necitlivý, možná i nekorektní... Ale z doby, kdy jsem pracovala na dispečinku taxislužby, jsem si proti všem zbytečným uzavírkám města vypěstovala docela slušnou averzi.
Anna Novacek
Bezplatná lékařská péče
rovná se žádná lékařská péče? Jinak si totiž svoji včerejší "honbu za ošetřením" nedovedu vysvětlit.
Anna Novacek
Ztracená malá holčička
Nikdy jsem nijak zvlášť nepřemýšlela o tom, co dělat v případě, že na ulici najdu osamělé, ztracené dítě. Proto mě taky zaskočilo, když se dneska vedle mě ozvalo: Dobrý den, já jsem se ztratila.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1513x