Kolečko se točí aneb Mimozemšťan trénuje pozemšťana
Můj táta mě poprosil, jestli bych mu u mimozemšťana mohla objednat nějaké reproduktory k televizi. Protože už je v důchodu, tak jsem je chtěla nechat dovézt k rodičům domů, aby se nemusel harcovat do Holešovic. Ale jako správná šetřilka jsem samozřejmě musela koupit ještě něco, aby mu to přivezli zadarmo.
Vyskočila tam na mě nějaká dočasná super sleva pracích kapslí, tak jsem je chtěla přihodit do košíku, odeslat objednávku, zaplatit... normálně činnost na minutku, dvě.
Ale tentokrát si ten zelenej zmetek nejspíš řekl, že mi tu slevu na dopravu zadarmo nedá. Kapsle jsem vložila do košíku a zadala kód. Vyskočila na mě hláška, že to platí až od určité částky. Té jsem ale přece dosáhla?! Chyba lávky, z košíku zmizely repráčky. Na monitoru se začala odpočítávat doba, po kterou ještě sleva na kapsle platí. 15 minut...
Našla jsem znovu bedýnky pro tátu a chtěla je vložit do košíku, ale na obrazovce se mi točilo kolečko. A točilo se, a točilo. Vteřiny a pak i minuty utíkaly a ten malej hajzlík mě posměšně upozorňoval, kolik času ještě zbývá, než mi z košíku pro změnu vyhodí ty kapsle. 12 minut... Zkusila jsem aplikaci v mobilu, ale ta byla mrtvá úplně.
Tak zpátky na počítač. Konečně! Obě položky jsou šťastně v košíku. Teď už jen změnit adresu, zaplatit a je to. Kolečko se ale opět točí a stránka nereaguje vůbec na nic. 8 minut...
Znovu zkouška aplikace, znovu chcíplotina. Zpátky na počítač. Během skvělých tří minut se mi podařilo změnit dodací adresu. Rychlý pohled na časomíru. 3 minuty...
Teď už stačí jen kliknout na platbu, kartu už si to naštěstí pamatuje z minula, jinak bych to musela vzdát těsně před cílem. Na mobilu mi pípnul kód, zadala jsem ho dle požadavku a klikla na ověření. Nic. Další kliknutí, další... nejdřív bez reakce a poté hláška, že kód je neplatný. Než se mi povedlo přemoci všudypřítomné kolečko a požádat o zaslání nového ověřovacího kódu, na mobilu se mi objevila notifikace z banky o provedené platbě.
Dech se mi pomalu zklidňuje, tep klesá na hodnotu životu bezpečnou. Zvítězila jsem nad tím zmetkem!
Partner se mě ptá - a proč tam zase nakupuješ, když u toho vždycky nadáváš? No... nakupuju. Mě by to bez toho adrenalinu snad ani nebavilo :)
Anna Novacek
Čekání na obra
Už jako malou holčičku mě děda často brával na Ruzyni. Byl to snad nejoblíbenější cíl našich častých výletů z pražského Karlína.
Anna Novacek
Po letech...
Začátkem devadesátých let jsem byla na pionýrském táboře jako praktikantka. Na návštěvu tam přijel syn jednoho z vedoucích se svým kamarádem, oba tehdy byli v prvním nebo druhém ročníku na konzervatoři.
Anna Novacek
Já jsem o tom fakt nechtěla psát...
Myslím, že o válce na Ukrajině píše kdekdo, tak co bych k tomu mohla říct. Ale dnešní návštěva fastfoodu byla asi ta poslední kapka. Sice malá, ale zkrátka pohár přetekl.
Anna Novacek
Máme covid aneb Jak se navyšují čísla
Včera byl na testech můj syn i jeho partnerka. Setkali se s námi v době, kdy jsme díky "propracovanému" trasovacímu systému vůbec netušili, že k nějakému rizikovému kontaktu došlo a měli bychom být opatrní.
Anna Novacek
Máme covid? - II.
V sobotu jsme se dozvěděli, že je jeden z nás pozitivní a druhý negativní. Ale jak dál? Jsou v tom docela zmatky...
Anna Novacek
Máme covid? - I.
Od počátku druhé vlny jsme prakticky izolovaní od okolního světa, takže jsme si mysleli, že se nám onemocnění vyhne. Chyba lávky - přišlo... ale s mnoha otazníky.
Anna Novacek
Lháři, lháři, lháři
Vím, že jsem nejméně tisícíprvá, která píše o "koronakrizi". Jenomže tento víkend mě přesvědčil, že nás ovládly a zhysterizovaly fakt jen lži...
Anna Novacek
O nenávisti, manipulaci a intrikách...
Kdyby to Emma nezažila na vlastní kůži, nikdy by nevěřila, že je něco takového mezi civilizovanými dospělými lidmi vůbec možné. Pořád doufá, že se z toho snu probudí... Už jen proto, že zkrátka schází důvod toho všeho.
Anna Novacek
Už nechci pejska
Před sedmnácti lety jsem si na svém tehdejším partnerovi doslova vyvzdorovala psa. Trvalo mi to mnoho měsíců, než jsem ho přesvědčila, a když konečně souhlasil, ještě tentýž den se Nikki stal členem naší rodiny.
Anna Novacek
Moli válečníci
Někdy počátkem roku se nám doma objevili moli. Nejdřív pár jedinců, kterých jsme se zbavovali plácnutím, ale za pár týdnů jsme boj s nimi začali prohrávat. A to trvá vlastně dodnes...
Anna Novacek
Včera jsem se dívala na rasistický film
Nebudu se vůbec vyjadřovat k zabití černocha bělochem, nebo taky grázla policistou, ani k tomu infernu, které se potom rozpoutalo. Myslím, že názorů bylo dost a dost a není třeba to znovu pitvat.
Anna Novacek
Já se tak stydííím...
Už dlouho jsem nenapsala žádný blog - všechna témata se mi zdála moc negativní... Jestli tohle je pozitivní, nevím. Snad jo, už mi cukají koutky.
Anna Novacek
Nemáš prachy? Oslepneš...
Syn se vrátil od očního lékaře s diagnózou, jejíž název jsem nikdy předtím neslyšela. Obrátila jsem se tedy na Google. To, co jsem našla, mě vůbec nepotěšilo, a další šok mě čekal ve chvíli, kdy jsem klikla na ceník zákroků.
Anna Novacek
Příliš slušní řidiči
Dnes cestou do práce jsem se setkala hned s několika slušnými řidiči. Bohužel s až příliš slušnými řidiči...
Anna Novacek
Černočerná tma
Tuto sobotu jsem strávila na venkově. Po hrozně dlouhé době. A cestou do Prahy jsem si uvědomila, o co nás velkoměsto okrádá - o tmu.
Anna Novacek
O toleranci i zaťatých diskutujících
V některých reakcích pod svým posledním blogem o maratoncích v Praze, a vlastně i pod jedním starším, o zákazu kouření, jsem byla nařčena z netolerance.
Anna Novacek
Maratonci všech zemí... přerazte si hnáty!
Vím, že název tohoto blogu je necitlivý, možná i nekorektní... Ale z doby, kdy jsem pracovala na dispečinku taxislužby, jsem si proti všem zbytečným uzavírkám města vypěstovala docela slušnou averzi.
Anna Novacek
Bezplatná lékařská péče
rovná se žádná lékařská péče? Jinak si totiž svoji včerejší "honbu za ošetřením" nedovedu vysvětlit.
Anna Novacek
Ztracená malá holčička
Nikdy jsem nijak zvlášť nepřemýšlela o tom, co dělat v případě, že na ulici najdu osamělé, ztracené dítě. Proto mě taky zaskočilo, když se dneska vedle mě ozvalo: Dobrý den, já jsem se ztratila.
Anna Novacek
Fotograf mraků
Můj děda zemřel před téměř třiceti lety - jen o pár dnů se nedožil sametové revoluce. I když na něj často myslím, moje vzpomínky jsou čím dál tím víc mlhavější. Jedinou věc si však vybavuji jasně - jeho nádherné fotky mraků.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1513x